Začátek cesty do Luang Prabang zdá se být celkem v pohodě, utíká to až do doby, než dojedeme k horám. A jsou to teda nějaký hory. Úsek dohromady asi 40km, ale jedeme ho určitě víc, než 2 hodiny. Měl nás asi varovat náklaďák, kterému se kouřilo z brzd a ze spojky, potkali jsme ho v našem prvním stoupání, ale on jel proti nám směrem dolů. Ten musel projet uplně stejnou trasu, ale pravděpodobně ještě pomaleji. Začínáme na stoupání 10%, pak vidíme cedule 12%, ale později se shodujeme s dalším dobrodruhem, že to muselo být mnohem víc. Asi 3km v kuse jedu jenom na jedničku. Motor se peče, ale musíme to nějak přejet. Na vrcholu děláme pár fotek a snažíme se dostat co nejrychleji zase dolů, protože nahoře (1619 m.n.m.) je ukrutná zima. Zase projíždíme mraky, kde pěkně navlhneme a cesta chladným větrem potom není nic moc. Po cestě v horách potkáváme pár ozbrojených vojáků, dole pod kopcem nás potom staví četník. Jenom se ale zeptá odkud jsme a kam jedeme a zase nás pouští dál.
Ještě před vjezdem do centra města si dáváme jídlo a jdeme hledat bydlení. Nejdřív se jedeme zeptat do guest housu, kde je Marta s Mihaalem, tam je ale plno. Dostáváme nabídku na dormitory (společný bydlení) za asi 180kč dohromady. Do toho se nám moc nechce, tak jdeme hledat dál. Hledáním strávíme určitě tak hodinu a nenacházíme nic, co by se nám víc vyplatilo. Prakticky všechny guest housy (kterých jsou skutečně stovky) jsou plné. Většina z nich má dokonce už rovnou na vratech cedulku FULL, takže se nakonec vracíme tam, kde jsme začli a bereme dormitory za 180kč. Večer se při pivu zakecáme s nějakým polákem, který taky vyrazil z Vietnamu na motorce a taky míří do Thajska. Bude tam dřív, než my, tak nám aspoň dá vědět, jestli se tam dostal, nebo ne. Ono totiž překročit s vietnamskou motorkou přechod do Thajska nemusí být vůbec jednoduchý. Usínáme na extrémně nepohodlný matraci ve sdílenym pokoji. Sdílený pokoje jsou někdy super a někdy ne, tenhle nebyl. Celkově je to prostě otřesný bydlení. Druhý den se jdu (na Mihaalovo doporučení) zeptat ještě do jednoho guest housu, který byl předchozí večer plný. Mám štěstí a bereme private room, docela hezký pokoj za asi 330kč na noc se snídaní, což je sice víc, než dormitory, ale zase máme vlastní klid, tedy až na francouzský pár ve vedlejším pokoji s každodenním extrémním libidem.
Dost času ale stejnak trávíme v guest housu, kde je Marta s Mihaalem, je tam taková hodně friendly atmosféra. Zakecáme se tam taky s dalším člověkem, co cestuje krz Laos na vietnamský motorce. Alex, je z Německa, vydělal v Norsku hromadu peněz a teď se jen fláká. Jdeme s ním na jídlo. Cestou potkáme Alexovo kamaráda, který nám říká, že poblíž Vang Vieng byla dopravní nehoda autobusu, který vezl turisty do Luang Prabangu. Později jsem si o tom něco hledal na internetu a bylo to o den dřív, než jsme z Vang Vieng vyráželi my. Umřelo tam údajně 12lidí (turistů). Tak si řikám, že štěstí, že jezdíme na motorce. S Alexem jedu potom taky do servisu udělat nějakou údržbu motorek. On tu svojí koupil hrozně levně, ale je taky hrozně v háji. Nechává si tam měnit spojku, která mu tam navíc nepasuje, takže 2 hodiny práce a stejně je v háji. Pak si nechává měnit přední vidlici asi za 50USD, protože ta jeho má vyteklý tlumiče. Já si nechávam akorát měnit olej a natáhnout řetěz. Jsem rád, že s tou naší nejsou problémy.
Luang Prabang je na laoské poměry velké město s pouze 26tisíci obyvateli. Je rovněž na seznamu světového dědictví Unesco. Je v nadmořské výšce 700 metrů a jeho středem protéká řeka Mekong. Dříve to bylo hlavní město Laosu, resp. říše, ze které se později stal Laos.
Třetí den našeho pobytu se jdeme podívat na Kuang Si vodopády. Ty leží asi 30km jižně od města. Takže bereme motorku a jedeme si pohodičku po docela hezký silnici až do parku s vodopády. Před vstupem je hromada stánků s jídlem, uvnitř parku potom prakticky nic. Je to taková hezká džungle. Ještě před vodopády je malá zoo, kde je spousta medvědů, kteří v Laosu žijí i divoce. Vstup do areálu je 60kč na osobu, ale musím říct, že to za to opravdu stojí. Vodopády jsou zaručeně nejhezčí, co jsem kdy viděl. Když se v nich koupete a zastavíte se na chvilku na místě, tak k vám připlavou rybičky a začnou vám okusovat nohy. Takže je to taková obdoba Fish Spa jako v Thajsku, ale v ceně vstupu do parku a myslim, že mnohem lepší. Takže pokud pojedete do Luang Prabangu, rozhodně nevynechejte vodopády, fakt je to pecka.
Další den Marta s Mihaalem vyrážejí do Chiang Mai (v Thajsku) tak, že si berou loď, která jede dva dny po Mekongu až na hraniční přechod s Thajskem, kam máme taky namířeno, ale na motorce. Ještě před tím chceme navštívit Luang Namtha, to je město na severu Laosu. Mě osobně se do Luang Namtha ani moc nechce a Tonka zase hrozně touží po tom, svézt se taky po Mekongu, tak chvilku koketujeme s myšlenkou, že bychom taky jeli lodí, ale nakonec na to kašleme, protože to je moc drahý. 2lidi a motorka, 2 dny na vodě + zvlášť hotel, který bychom si museli vzít přes noc by vyšlo na cca 3.300,- Kč, sice bychom ušetřili za palivo, ale to je zanedbatelná částka (asi 400kč).
