Thajské jídlo
Pokusíme se srnout naše poznatky o tom, jaké je thajské jídlo.
Začneme opět u nápojů.
Nápoje:
Káva nemá v Thajsku takovou tradici, jako třeba ve Vietnamu, když si jí někde dáte, nejspíše dostanete něco jako Nescafé 3v1 nebo nějaký thajský ekvivalent.
Co se čaje týče, tak ten je obecně mnohem oblíbenější, můžete dostat (a čato také zdarma dostanete) stejný zelený čaj, jako třeba ve Vietnamu. Většinou konvičku s čajem a sklenici s ledem. Specialitou je pití zeleného čaje s mlékem.
V chladničkách běžných obchodů (jako je například franchiza 7 eleven, kterou potkáte úplně na každém rohu) najdete často mnoho druhů supersladkých a toxicky vypadajících limonád, energetických a iontových nápojů. Dále tam také najdete různé druhy ochuceného (převážně sójového) mléka a několik druhů vody. Nejlevnější voda bývá většinou klasická destilka. Což je voda filtrovaná reverzní osmózou, ionizovaná a osvícená UV, není moc zdravé pít jen tu. Dražší jsou minerální vody.
Co se piva týče, tak potkáte nejčastěji tři značky. Chang, Singha a Tiger. Singha je (podle mého názoru) o trochu lepší (a dražší), než zbytek, každopádně furt je to spíše průměrné pivo, než nějaká lahoda. Pivo je nicméně (aspoň na české poměry) celkem drahá záležitost, 0,6l láhev stojí v obchodě kolem 35,- Kč. Tiger (který byl koupen Heinekenem) ani není originálně thajská značka. Dováží se ze Singapuru, kde se vaří už od 1931.
Běžná cena piva: 30-50Kč / 0,5l
Ochucovadla:
Podobně jako je v Evropě v restauraci na stole sůl a pepř, tak v Thajsku často potkáte:
1, Chilli
- Čerstvé papričky nakrájené v octovém nálevu, občas s česnekem.
- Sušené drcené chilli papričky různých barev (většinou červené).
- Pasta ze sušených červených papriček.
- Omáčky, většinou několik druhů a stupňů pálivosti
2, Cukr
- Na stole nesmí chybět
- Používá se k dochucování mnoha jídel a Thajci s ním nešetří
3, Limetka a oříšky
- Limetka slouží k ochucování všeho, včetně polévek
- Jako oříšky se používají celkem na jemno nadrcené arašídy
4, Sojová omáčka
- Pravá sojovka se vyrábí fermentací sojových bobů a skládá se pouze z těchto surovin: Sójové boby, sůl, voda, pšenice
- A výroba trvá až rok a půl
- V Thajsku se většinou nepotkáte s pravou sojovou omáčku (vyráběnou klasickou fermentací), ale s různými náhražkami typu Magi, které narozdíl od pravé sojovky nejsou ani dobré, ani zdravé.
5, Rybí omáčka (Nam pla – thajsky)
- Je specialitou Thajska a Vietnamu
- Vyrábí se fermentací (většinou) ančoviček
- Nejčastěji používají omáčku značky Squid, která ale například v tomto testu rybích omáček úplně propadla.
- Na dobrou omáčku pravděpodobně narazíte u moře a na ostrovech.
Pad Thai:
Pad Thai je taková největší thajská klasika, narazíte na něj téměř v každé restauraci nebo pouličním stánku. Přípravuje se ve velké wok pánvi a jakmile máte namočené nudle a nakrájenou zeleninu, nezabere jeho příprava víc než 15 minut. Základem je omáčka ze zkaramelizovaného třtinového cukru, sójové a rybí omáčky a octa, ve které se krátce osmaží namočené nudle. Ty se po chvíli vyndají a dají na stranu. Poté se na oleji usmaží vejce roztrhané na menší kusy a dá se taky na stranu. Nakonec se na oleji kráítce orestuje nadrobno nakrájená mrkev, cibule a jarní cibulka. Po chvilce se přidá maso (nejčastěji kuřecí, nebo krevety) a když je hotové, vmíchají se do směsi hotová vajíčka a nudle. Po pořádném promíchání se Pad Thai přesouvá z pánve na talíř, kde se následně dochucuje pořádnou dávkou oříšků, mungo klíčků. A nesmí chybět ani limetka a čertvý koriandr.
Běžná cena za Pad Thai: ~35 Kč
Polévky:
V Thajsku jsme byli jenom 13 dní, takže jsme toho nestihli úplně tolik zmapovat. Takže tady je jen pár našich poznatků. Narozdíl od vietnamských polévek jsou ty thajské často plné různých knedlíčků prapodivných chutí, popravdě často chutnají celkem uměle. Stejně podivně chutná taky jakýsi “preparát”, který v polévce vypadá jak nakrájená játra, ale prodává se ve velkých blocích, které se potom krájí, takže je to pravděpodobně něco uměle vyrobeného. Pokud někdo máte detaily, co to vlastně jde (je to vidět na jedné z fotek), tak nám dejte vědět. Další věc, které jsme si všimli je, že maso v polévce často není osmažené, ale spíš syrové nakrájené na velmi tenké plátky a vzhozené do horké polévky až na konci přípravy. V Pai a Chiang Mai jsme si oblíbili činské restaurace, proto asi polovina fotek v galerii jsou vlastně čínské polévky. Tonka si oblíbila Wonton soup s plněnými “knedlíčky” ne nepodobným pirohům. Náplň byla většinou ze směsi čerstvých bylinek a mletého vepřového masa. Zajímavostí téhle polévky je to, že jakmile ji začne jíst, objeví se roj masařek, které vám nedají pokoj, až dokud není polévka snědená. Vyzkoušeli jsme i hrozně pálivou zeleninovou polévku, ve které plavaly velké kusy cibule, zázvoru, chili papriček, morning glory a nějaké divné hnědé zeleniny, která chutnala opravdu zvláštně a strukturou připomínala něco mezi kořenem a houbou. Máme název napsaný čínskými znaky, které samozřejmě neumíme přečíst, ale zkusíme je nechat přeložit.
Běžná cena: ~30 Kč
Thajské jídlo:
Kromě zmíněných nudlí Pad Thai se v Thajsku, jako tradičně v celé JV Asii, používá jako základní surovina bílá rýže. Thajci různé druhy rýže zpracovávají různými způsoby. Na lepivou sticky rice narazíte nejčastěji v kombinaci s mangem a oslazeným kokosovým mlékem, což je moc dobrý dezert nebo snídaně. Klasická rýže se pak dává jako příloha k hlavním pokrmům.
Proslulým hlavním jídlem Thajska je Thai Red Curry, tedy thajské červené kari. Vyrábí se vařením zeleniny a masa (tofu) v kokosovém mléce se speciální kari pastou, která se skládá z chili, galangalu, šalotky, česneku, lemon grass a černého pepře. Jedná se o pastu výrazně červené (žluté, zelené) barvy, která nemá v podtsatě nic společného s indickým kari. V thajské kuchyni se kokosové mléko na vaření používá velmi běžně. Pokud byste si chtěli thajské kari uvařit doma, můžete použít koupenou pastu (pro červenou hledejte Red Curry Paste), případně si ji můžete zkusit namíchat doma.
Jako další jídlo, které stojí za zmínku, lze označit kuřecí kousky s thajskou bazalkou, chili a česnekem (Thai basil chicken), jednoduché jídlo, na které narazíte skoro všude. Podává se s dlouhozrnou rýží a osmaženým volským okem.
Thajská kuchyně nám přijde asi nejvíc různorodá z celé JV Asie. Nikde jsme na trzích například neviděli nabídku sushi. To je v Thajsku mimochodem hrozně levné, aspoň tedy v porovnání s ČR. Většinou za jeden kousek dáte 5-10 THB (3,5 -7 Kč), když si jich koupíte víc, tak ještě dostanete slevu. I věci na grilu jsou mnohem rozmanitější. Z kuřete si můžete dát ogrilovanou prakticky jakoukoliv část, většinou naloženou v nějaké barbeque omáčce.
Jako takový thajský nešvar bychom zmínili spotřebu plastu. Nejvíc nás to šokovalo v roce 2014, když jme přiletěli z Indie do Thajska. V Indii se šetří na všem, čili i na obalech, takže když si na trhu koupíte oříšky, dostanete je zabalené do novin, když si koupíte oběd, tak vám ho přinesou na palmovém listu a podobně. V Thajsku vám všechno dávají do tlustých plastových pytlíků, který vám pak dají ještě do další igelitky. Když si koupíte sójové mléko v tetrapaku, tak vám ho dají do plastového pytle, ten pak do igelitky a ještě vám k tomu dají dvě zabalená plastová brčka. Není divu, že je pak oceán plný plastu.
Trhy:
Nemusí to být ani velký trh, abyste tam potkali několik stánků, kde nabízejí různé druhy špízů. Na těch je od zeleniny, přes ovoce po prakticky veškeré druhy masa včetně ryb (včetně sépií). Nejčastěji však už zmiňované masové knedlíčky, klasicky zabalené do plastového pytlíku zalité nezdravou sladkou barbeque omáčkou.
