Tak jsme vyrazili z Pai. Kdo by mohl tušit, že to je začátek série naší smůly. Tahle smůla neni jen tak ledajaká, je to docela vleklá a otravná smůla ve skutečnosti, co se navíc stupňuje. Všechnu smůlu náležitě zvýrazním, abyste o ni nepřišli.
Na cestu z Pai do Chiang Mai jsem se docela těšil, přestože naše přibližovadlo zrovna nepřekypuje výkonem, je furt docela sranda si užít těch 762 ostrých zatáček, které spojují tyto dvě města. V Pai můžete potkat bezpočet triček a jiných předmětů s nápisy 762. Každý sebecitlivější turista se během téhle cesty pozvrací. Kinedryl se prodává dokonce i na autobusovém nádraží, ve stáncích po cestě a je horkým zbožím. Spousta motorkářů jede do Chiang Mai jenom kvůli tomu, aby si tam půjčili velkou motorku, projeli se do Pai a zase nazpátek. Je to cesta tak na 3 hodiny autem jeden směr, nebo na 2 hodiny (plné zábavy) na rychlé motorce.
- Smůla: Ta na sebe nenechala dlouho čekat. Začla vystrkovat růžky chvíli po tom, co jsme vyrazili. Po těch 6ti tis km už jsem měl chování motorky dost v malíčku a poznal jsem už před pár dny, že výkon motorky neni to, co by měl být, ale přisuzoval jsem to špatnýmu palivu (v Thajsku se jezdí na směs alkoholu a benzinu) a vedru. Když jsme ale během pěti kilometrů museli vyjíždět ne tak prudký kopec na jedničku, tak jsem tušil, že je něco špatně. Odpovídalo to přidřenýmu pístu, nebo nějakýmu ložisku, nad tím jsem ale nechtěl ani přemýšlet. Když jsme jeli po rovině, tak to bylo OK, ale jakmile jsme začli stoupat, tak jsem podřazoval a podřazoval, než jsme jeli na jedničku a pak už ani na tu to nejelo. Asi v polovině cesty se nám začlo kouřit z odvětrávání převodovky, takže bylo jasno, že něco je vážně špatně. V servisu jsem nikde zastavovat nechtěl, protože už bylo docela pozdě a chtěl jsem dojet za světla do Chiang Mai. To byl trochu risk, protože jsme mohli taky zustat viset někde v horách, ale nakonec jsme dorazili. (pro pokračování naší smůly čekejte na další příspěvky).
Ubytovali jsme se v docela klidné části Chiang Mai (mimo staré město), asi za 170,- Kč na noc. Tonka šla spát a mě to nedalo a jel jsem se projíždět na motorce po městě, abych zkusil zjistit, co s ní je. Najezdil jsem asi 15 km a byla to vlastně docela hezká projížďka asi ve dvě v noci. Chiang Mai nikdy nespí. Když jsem zastavil vedle silnice a koukal se na motor, tak u mě hned zastavil nějaký ožralý páreček thajců, jestli nepotřebuju pomoct. Nedokázal jsem jim nějak vysvětlit, co tam zrovna dělám, ale nakonec se mnou jeli zpátky až do centra města, aby se ujistili, že jsem dojel. Na nic jsem ale nepřišel, na rovině a v chládku (v noci je jenom 30°C) to prostě jezdí celkem v pohodě.
Ráno to jdeme společně s Tonkou zkusit ještě na kopec nad Chiang Mai zoo, který si pamatuju z 2014. No a končíme prakticky hned na začátku. Motor se ohřeje, něco se v něm roztáhne, přidře a zastaví. Takže jedeme rovnou do prvního servisu. To jsou dva thajci, oba vypadají dost zanedbaně, jeden z nich má na jedné ruce o prst víc, který mu vyrůstá z palce, ale snad tam bude aspoň levno. Neumí moc anglicky, tak se jim snažim vysvětlit, co s tím je. Říkají, že je něco se spojkou, mě se to nějak nezdá, ale budu jim věřit. Krom toho mi vymění olej a vycentrují kolo a řídítka, který máme nakřivo od doby, kdy jsme nabourali do bláznivého vietnamce, co nám vjel do cesty. Za to chtějí asi 500,-
Jedeme to projet.. Motorka jede líp, ale stejně zdechne asi o kilometr dál v tom samém kopci. Takže se vracíme zpátky do servisu. Ukazuju na kouřící odvzdušňovací kanál z převodovky. Tentokrát už servisáci chápou, co od nich chci. Říkají, že udělají generálku motoru, bude to za dva dny a že to bude stát v přepočtu 1.400,- Za generálku motoru to je dobrá cena, ale pro náš rozpočet je 1.400 (+ předchozích 500,-) stejně docela rána, hlavně jsem doufal, že přesně tomuhle se vyhneme tím, že máme prakticky novou motorku, co má najeto lehce přes 20.000km. No nevadí, motorku tam necháváme a jdeme domu pěšky, aspoň už víme, na čem jsme a můžeme si začít užívat Chiang Mai.
Kdybych si já osobně měl vybrat místo v JV Asii, kde bych chtěl bydlet, tak je to právě Chiang Mai. Vlhký sen a Mecca všech digitálních nomádů. Město v kultivovaný zemi, kde se na vás všichni smějou, celoroční průměrný teploty jsou mezi 25-30°C, je tam děsně levno a nejlepší internet z JV Asie. Digitální nomád je celkem nový pojem. Je to člověk, který k vykonávání svojí práce není vázán na konkrétní místo. Takže většinou směs programátorů, grafiků, copywriterů, spisovatelů, burzovních spekulantů, hráčů on-line pokru a podobných individuí, prostě všech, co můžou dělat “práci” z notebooku odkudkoliv. Kromě těch je to ale taky ráj všech západních důchodců, většinou těch, kteří nenašli tu pravou lásku ve své rodné zemi, tak si jí jeli koupit do Thajska. Takže pro představu, průměrný německý důchodce (co nemá nic našetřeno) má furt důchod asi 22.000,- Kč. Za hezký dům s bazénem v Chiang Mai dáte třeba 5.000,- Kč měsíčně, za jídlo, když nebudete šetřit, tak třeba 3.000,- Kč, no a zbytkem můžete bez problému živit manželku a celou její rodinu. Proto v Chiang Mai často potkáváte hubenou thajskou kočičku, co si s sebou vede ne tak atraktivního, avšak dobře zajištěného evropského manžu.
Kromě kavárny, pár zvrhlých uliček a barů v Chiang Mai navštěvujeme taky zoo, která opravdu stojí za to. Za mě určitě nejlepší zoo, ve který jsem kdy byl. Tonka má velkou péči, abychom tam byli co nejdřív, takže tam jsme skutečně asi v 11 ráno, což je na nás celkem úspěch. Východem vycházíme až v 17:00, když tam zavírají, kdyby tam nezavřeli, tak tam jsme snad do teď.
Jelikož některé prohlížeče měly problém načíst stránku s tolika obrázky, tak tady je externí link na galerii, rozhodně stojí za to: https://www.krishna.cz/chiang-mai-zooo/